Psal se rok 1817. Evropa se již druhým rokem vzpamatovávala z ničivých napoleonských válek, když přijal vídeňský nakladatel Firedrich Christoph Pethers rukopis německého etnografa Josefa Georga Meinerta.
První svazek jeho díla s mýtickým názvem Fylgie nabídl tehdejším čtenářům nadšený popis měst a vesnic podél horního toku Odry. Tento rodák z Litoměřic a profesor pražské univerzity nebyl fascinován pouze dramatickými scenériemi zdejší krajiny. Zasáhla jej rovněž hloubka tradice, archaický jazyk a svébytná kultura přežívající na jedné z periférií habsburského soustátí. Pohyboval se v otevřené krajině protkané meandry mladé Odry, v prostoru sevřeném pohořím Nízkého Jeseníku a předhůřím Beskyd. Procházel úrodnou zemí mezi horami, zemí v područí sílící řeky. Navštěvoval selské grunty, chalupy, viděl oslavy slunovratu, ale sedával i v kostelních lavicích, nebo v přítmí loučí poslouchal klapot kolovratů a vyprávění táhnoucí se až k prvním dnům starého světa. Obcházel, poslouchal, sbíral a zapisoval. Poháněn důvěrou Jacoba Grimma sestupoval k prastarým pramenům zdejší identity, které spočívaly mnohem hlouběji než v časech kolonizace středověké lesní pustiny. Byl očarován zdejší krajinou i mohutnými spodními proudy čerpajícími z předkřesťanských mýtů i vzájemného prolínání slovanské a germánské kultury. Byl přesvědčen, že objevil pradávný ostrov. Muzeum Novojičínska chce provést současníky touto dávnou zapomenutou krajinou.
Muzeum Novojičínska se v současnosti mění v moderní kulturní organizaci s cílem atraktivním způsobem přiblížit svým návštěvníkům a příznivcům historie práci sbírkotvorné instituce Moravskoslezského kraje. Hlavním cílem je komplexní prezentace sbírkového předmětu spočívající ve vzájemném dialogu disciplín. Právě prostředí bývalých vlastivědných muzeí vybavené sbírkami z oblasti přírodních i společenských věd je ideálním prostorem pro mezioborovou komunikaci. Muzejní interpretace konkrétního sbírkového předmětu a jeho prezentace, ať již formou výstavy, tištěné publikace či animačního programu se na půdě vlastivědného muzea může podobat mnohovrstevnatému dílu, do jehož tvorby vstupují společně historie, etnografie, botanika, archeologie nebo zoologie. Výraznou součástí nově nastoupené cesty je rovněž implementace nových technologií a práce s multimédii.
První kroky v naplňování vize jsou patrné u dokončených (Zámek Nová Horka, náklady projektu 25,76 mil. Kč) nebo probíhajících projektů (Muzeum nákladních automobilů Tatra Kopřivnice, náklady projektu 171,55 mil. Kč, či Svět Jana Amose Komenského ve Fulneku, náklady projektu 40,88 mil. Kč ). Hlavní misí je nicméně příprava nových expozic v prostoru Žerotínského zámku jako centra Muzea Novojičínska a jeho kompletní rekonstrukce.
„Prvním krokem bude odstranění zdi, která odděluje město a muzeum. Místo ní tu vyroste skleněný depozitář, který komunikačně i opticky propojí zámecké nádvoří a město. Bude to jistě velmi poutavý prvek, na který naváže expozice v přízemí zámku. Ta seznámí návštěvníky s dávno ztraceným světem Kravařska, oblasti sahající od Nového Jičína k Fulneku a od Bílovce k Odrám,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Lukáš Curylo s tím, že ve všech těchto projektech se ve vzájemné symbióze propojují autentické artefakty či unikátní architektura s virtuálním světem. Nové technologie posunují možnosti interpretace autentických sbírek až za samotné meze možného a otevírají návštěvníkům dávno ztracené světy.
Důležitým prvkem naší vize je také forma komunikace s návštěvníkem. Proto byla v průběhu minulého roku vyhlášena soutěž o návrh jednotné vizuální identity Muzea Novojičínska. Z vítězného návrhu zpracovaného do manuálu, vycházejí nyní veškeré tištěné, multimediální a digitální výstupy. Nová jednotná vizuální identita se do velké míry opírá o příběh zdejší krajiny, graficky sjednocuje jednotlivé pobočky muzea a pomáhá jejich společné identifikaci. Jedna z prvních změn bylo propojení jednotlivých profilů sociálních sítí a vytvoření dalších alternativních kanálů komunikace s veřejností. Na sociálních sítích byl i přes nepřízeň roku 2020 zaznamenán nárůst fanouškovské základny o čtyři tisíce na necelých devět tisíc sledujících za celé muzeum. Postupně jsme přidávali nové Instagramové a YouTube kanály, Centrum tradičních technologií Příbor vytvořilo své první podcasty. Newsletter zasílaný v měsíční frekvenci se adresným marketingem dostává až k 900 čtenářům. Muzeum Novojičínska od podzimu 2020 vydává vědeckopopulární periodikum Bulletin Museum/Muzeum, který vybočuje ze zažitých způsobů komunikace muzeí a atraktivnější formou veřejnosti přináší pohled na badatelskou práci i činnost za zdmi muzea. Vychází v tištěném nákladu 500 ks a dostává se v rámci regionu na místa jako jsou knihovny, univerzity, informační centra, úřady, hotely a kavárny, ordinace lékařů. Muzeum Novojičínska spolu s oblastním archívem v Novém Jičíně i nadále vydává Vlastivědný sborník pro odbornou veřejnost prezentující badatelskou práci obou institucí. Jednou z možných cest k návštěvníkům je i nová kolekce dárkových předmětů implementujících design jednotné vizuální identity.